- Ministerstvem Práce a sociálních věcí
2018
05.02.2018
Námitka proti zákonu o zaměstnanosti – úpravě chráněného trhu práce
ÚVOD
Milí přátelé,
jsme si dobře vědomí toho, že je to v první řadě správa územního celku, ať už jakéhokoliv politického zřízení, v našem případě tedy stát, kdo má řádně pečovat o dobrý prospěch co nejvíce forem životních projevů, přičemž zvýšený zájem má pak věnovat svým nejpotřebnějším a nejslabším členům společnosti. A to alespoň do té míry, která jim zajistí vše nezbytné k důstojnému životu! Vidíme však, že správa (vláda) naší země v této záležitosti stále ještě nekoná dostatečně a už tak složité životní podmínky znevýhodněných spoluobčanů někdy Bohužel ještě i zhoršuje.
Je proto nezbytné připomínat lidem pověřeným správcům jejich povinnost, aby důležitým věcem věnovali patřičnou pozornost a jednali jako jeden správně fungující orgán, který má společný cíl v co nejdokonalejší správě přinášející skutečně všeobecný prospěch! Jak to však až příliš často „nahoře“ vypadá a čeho jsme všichni smutnými svědky, převládají zájmy stranické, osobní, prostě mocenské. Soutěživost vítězí nad spolupráci. Na řešení podstatných vážných problémů, které se významně dotýkají kvality života například i miliónů lidí, pak samozřejmě nezbývá patřičný prostor.
Chceme tedy i my, jako právo hájící zástupci těch nejslabších spoluobčanů, zvířat a přírody celkově, písemně apelovat na kompetentní úřady a osoby zastupující správní moc, aby své poslání vykonávali řádně! Aby jejich vinou nedocházelo ke zbytečnému strádání a utrpení, které již dokážeme, často vlastně i velmi lehce, odstranit nebo alespoň podstatně zmírnit.
Nechť si z následující korespondence každý sám udělá obrázek o práci a skutečném záměru osob zvolených do správních funkcí. To poté prosím zohledněme v příštích volbách a svědomitě važme, koho pověříme rozhodujícími pravomocemi ve vážných záležitostech dotýkajících se přímo či nepřímo prakticky nás všech a velké části života!
Závěrem úvodu této stránky je dobré zmínit, že zřejmě větší část této námi podnícené a níže uvedené komunikace se bude týkat výzev k spravedlivějšímu přerozdělení bohatství ve společnosti! V tomto je potřeba patřičně pamatovat zejména na naše nejzranitelnější, nejslabší a nejpotřebnější spoluobčany. Některým z nich se i my naší spolkovou činností a v rozsahu našich možností snažíme mimo jiné zprostředkovat finanční podporu. Můžeme všechny ujistit, že nás opravdu netěší pro potřebné lidi shánět peníze na důstojné bydlení, zajištění základních osobních potřeb, léky a zdravotní pomůcky, důležité rehabilitační přístroje, rehabilitační pobyty, léčbu apod. Tohle všechno jsou právě položky, které mají být hrazeny systémově a automaticky ze zákonů a předpisů, které vzejdou a jsou pod dohledem dobré správy země! K tomuto se snažíme vyzývat na patřičných místech!
Velmi se těšíme, až takovýto rozsah naší pomoci bude moci být minulosti. Pak přeměníme naší činnost a radostně začneme obdarovávat lidi zbytnými věcmi, jen tak pro potěšení a ještě plnější a krásnější život v hojnosti! To však nyní není ještě možné, neboť i v této době a v naší zemi je spousta našich spoluobčanů na hranici sociální chudoby a různě strádají. Většina z nich ne svou plnou vinou. Těmto je zatím potřeba co nejvíce pomáhat! Bohužel stát, resp. jeho správci, se velmi často nezdráhají ani v této situaci společně dosažené bohatství všech vydávat na trestuhodně plýtvavé účely. Případu je skutečně spousta a je to potřeba změnit!
Prosíme, nezapomínejme na výše napsané! Spojme co nejvíce své síly, bez ohledu na další své rozdílné názory, víru, politické a jiné různé přesvědčení a přinesme na Zem ještě více lidskosti, soucitu a mírnosti! Hledejme a vytvářejme k tomuto nové možnosti a tyto společně dostatečně podporujme a rozvíjejme. Hlavně je ostatním alespoň neničme. Zapomeňme na kolektivní vinu. Důsledně vše hodnoťme podle záměru a výsledku, který to přináší.
Děkujeme všem za jakoukoliv podporu i našeho, jak věříme, prospěšného záměru!
Na zveřejnění následující korespondence jsme adresáty předem upozornili.
Osobní podpisy z bezpečnostních důvodů neuvádíme.
Průběžně aktualizováno:
poslední aktualizace 09.04.2018, zveřejněná odpověď z MPSV ze dne 4. dubna 2018
Děkujeme za váš zájem a rádi přijmeme vaše návrhy toho,
na co konkrétně je dobré příslušné instituce nebo osoby s rozhodujícími pravomocemi písemně upozornit.
Kontaktujte nás prosím, uděláme, co bude v našich silách.
KORESPONDENCE S
Ministerstvem Práce a sociálních věcí
2018
05.02.2018
Námitka proti zákonu o zaměstnanosti – úpravě chráněného trhu práce
Dne 1. 1. 2018 vstoupila v účinnost novela zákona o zaměstnanosti, zákon č. 435/2004 Sb – část třetí, která upravuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jsme přesvědčeni, že tento zákon ve svém důsledku způsobí zánik spousty vhodných chráněných pracovních míst v domácnostech osob se zdravotním postižením. Vznik dalších takovýchto pracovních příležitosti bude velmi omezen. Spousta lidí s velmi těžkým pohybovým omezením tak přijde o prakticky jediný možný způsob, jak se svou pracovní činnosti ještě více začlenit do společnosti a být ji i tímto způsobem prospěšný. Povede to i k většímu sociálnímu vyčlenění, propadu sociální situace těchto lidí, a to v důsledku ztráty spravedlivé odměny za práci. V našem spolku se to dotkne pěti lidí s těžkým pohybovým omezením, které budeme muset propustit 30.09.2018. ...
NAPSALI JSME PANÍ MINISTRYNI...
DATUM: 5. února 2018
Námitka proti zákonu o zaměstnanosti - úpravě chráněného trhu práce, podnět ke zkvalitnění životů lidí se zdravotním postižením a těžce pohybově nemocných
Vážená paní ministryně,
srdečně Vás zdravím jménem našeho spolku FREE WILL, jehož účelem je podpora znevýhodněných občanů, ochrana zvířat a přírody. Mezi cílovými skupinami naší podpory jsou i lidé se zdravotním postižením a těžkým onemocněním. Od počátku naší činnosti se nám mimo jiné podařilo postupně vytvořit i alespoň pět pracovních míst pro tyto znevýhodněné spoluobčany. Jde o těžce se pohybující zaměstnance ve třetím stupni invalidity, kteří s námi spolupracuji na našich projektech přímo ze své domácnosti. Vhodnou a pro společnost přínosnou práci jsme jim mohli přidělit jen díky vymezení chráněných pracovních míst v jejich domácnostech a čerpání příspěvků na podporu zaměstnávání OZP. Velmi proto děkujeme MPSV za tuto dosavadní možnou spolupráci a významnou podporu!
Avšak v blízké době budou nejen tito naši zaměstnanci s těžkým pohybovým postižením ohrožení novelou zákona o zaměstnanosti, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2018. Jedná se o zákon č. 435/2004 Sb – část třetí, která upravuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tento stav zapříčinili předchozí správci Vašeho resortu, zřejmě nedostatečným zohledněním všech možných situací.
Dovolte mně tedy prosím, abych vznesl námitku proti tomuto novelizovanému zákonu. Máme vážné obavy, že tyto předpisy velmi ohrozí počet stávajících i nově vytvářených pracovních míst v domácnostech lidí s těžkým pohybovým omezením! Těmto lidem, zejména pak těm s nejvážnějšími zdravotními problémy ve třetím stupni invalidity, bude velmi ztíženo vhodné pracovní uplatnění a zůstanou sociálně závislí pouze na poměrně nízkých invalidních důchodech, které nepokryjí všechny zvýšené nároky těchto potřebných na dosažení důstojného života!
V čem především je zmíněný zákon nedomyšlen. Jedná se o komplexní nedostatečné promyšlení všech situací chráněného trhu práce, znevýhodnění a nespravedlnost vůči podstatným subjektům, kterých se dotýká! Zákon v nynějším znění navozuje dojem, jakoby byl vytvořen především ve prospěch jen některých zaměstnavatelů ve společnosti, a to zejména těch větších, kteří si mohou dovolit provozovat zaměstnanci společně sdílené pracoviště (chráněnou dílnu) a jejichž cílem je vytvářet patřičně velký zisk prodejem výrobků nebo služeb. Naprosto jsou zapomenutí další možní zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením, takoví, kteří jsou schopni vytvořit sice třeba jen několik pracovních míst v domácnostech, zato však po všech stránkách plnohodnotně vhodných pro zaměstnání těchto potřebných. Jedná se především o drobné živnostníky nebo o neziskový sektor, kteří si nemohou dovolit, nepotřebují nebo nechtějí zřizovat zvláštní pracoviště pro hromadné zaměstnávání nadpoloviční většiny zaměstnanců OZP. To je totiž také jednou z podmínek, kterou musí zaměstnavatel splnit, aby mohl být uznán zaměstnavatelem chráněného trhu práce (§ 78) a mohl tak čerpat mimo jiné i velmi podstatný příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (§ 78a). A jelikož však ani větší uznaní zaměstnavatelé na chráněném trhu práce s externím pracovištěm nejsou zákonem nijak zvlášť motivování pro vytváření pracovních příležitosti v domácnostech lidí s těžkým pohybovým omezením, budou především usilovat o naplnění nutného 50 % podílů zaměstnanců OZP ve svých dílnách, které tak prakticky budou moci z hlediska schopnosti každodenního dojíždění zaplnit „pouze“ lidé v prvním maximálně druhém stupni invalidity. Ti s nejtěžším stupněm pohybového omezení (velké množství lidí na invalidních vozících, těžce se pohybujících za pomoci opěrných pomůcek) na tuto možnost zaměstnání resignují s vidinou nemalých obtíží a velmi často s nutnou osobní asistenci při pomoci s dojížděním. Navíc se obáváme toho, že pro zdravotně postižené již nebude možné vykonávat různé administrativní a jiné práce na počítači, protože charakter chráněných dílen je založen především na produkci rukodělných výrobků a řada drobných zaměstnavatelů nebude mít možnost čerpat nynější příspěvky na mzdy, proto už zdravotně postižené nezaměstná.
Zákon tedy všechny tyto zmíněné skutečnosti vůbec nezohledňuje a budí spíše dojem, jakoby chtěl prioritně vytvářet především vhodné podmínky pro podporu větších zaměstnavatelů, kterým hradí levnou pracovní sílu v jejich provozovnách. V konečném důsledku na ustanovení tohoto zákona doplatí úbytkem vhodných pracovních míst velká část těch, na jejichž podporu má být tento zákon také prioritně vytvořen, tedy těžce imobilní lidé ve třetím stupni invalidity.
Vzhledem k nastalé právní úpravě podmínek pro čerpání příspěvků na podporu zaměstnávání OZP ukončíme pracovní poměr s našimi pěti zaměstnanci OZP ke dni 30.09.2018. Naše nezisková organizace přijde o významnou posilu našeho týmu, činnost spolku bude v útlumu, ale především, pět osob s těžkým pohybovým omezením ztratí pro ně vhodné a naplňující zaměstnání, kterým přispívají k obecnému blahu společnosti. Nemáme v plánu zřizovat společné pracoviště, vzhledem k povaze naší činnosti by to bylo zbytečné. Své pracovní úkoly zvládnou naši zaměstnanci plně zastat ve svých domovech za pomoci komunikačních technologii, internetu a telefonu. Pro minimálně tři z těchto zaměstnanců je však v první řadě nemyslitelné někam dennodenně docházet, bylo by to z důvodu jejich zdravotního stavu příliš vyčerpávající. Musejí dodržovat svůj vlastní rehabilitační a také klidový režim, což se jim může dařit sladit pouze se zaměstnáním v jejich domácnostech. Jakožto malá nezisková organizace si ani nemůžeme dovolit hradit pronájem kanceláře. V neposlední řadě tak ušetříme i veřejný prostor, který může být využit za jiným prospěšným účelem, nejlépe jako sociální bydlení pro ty, kteří to potřebují.
Chci tímto i prohlásit, že my jisto jistě nepatříme k těm, kteří čerpané příspěvky zneužívají! Což je jeden z častých argumentů obhajujících potřebu nešťastné novely tohoto zákona. Chráněná pracovní místa nám byla Úřady práce vymezená až po důkladném prošetření celé situace, což sebou nese řádnou byrokratickou i časovou zátěž. Považovali bychom tedy alespoň za fér, pokud by mohly řádně doběhnout nasmlouvané dohody o vymezení chráněných pracovních míst pro naše zaměstnance, které máme uzavřeny na dobu tří let. Myslíme si navíc, že ani tato novela zákona úplné případné zneužívání příspěvků neřeší.
Naše obavy z celkových neblahých dopadů novely tohoto zákona jsme písemně konzultovali s Národní radou osob se zdravotním postižením. Jejich vedení ovšem s námi tyto názory nesdílí a uvádí pro nás nepochopitelné argumenty pro údajný přínos tohoto zákona. Tohle by však vydalo na celou další debatu, pokud by Vás zajímal náš postoj k těmto uváděným argumentům, rádi Vám jej sdělíme podrobně. Nezbývá nám nic jiného, než konstatovat, že NRZP v tomto případě dostatečně nehájí zájem všech osob se zdravotním postižením, zejména těch nejhůře postižených ve třetím stupni invalidity.
Vážená paní ministryně, je nám líto, že předchozí správa Vašeho resortu více nepromyslela své kroky ve věci novely zákona o zaměstnanosti, a to alespoň v rozsahu, jak uvádím výše. Jaké důsledky to bude s největší pravděpodobnosti mít pro jedny z nejslabších členů naší společnosti jsem rovněž popsal. Prosím Vás tedy, jako zástupce jedné z organizací hájících zájmy lidí se zdravotním postižením, ale také jako přímo jedna z těžce zdravotně postižených osob, které se vše osobně dotkne, abyste zvážila možnosti pro nápravu popsané situace! Zabráníte tak sociální chudobě mnohých osob s těžkým zdravotním postižením, které jsou ohroženy ztrátou vhodného zaměstnání. Právní ustanovení zákona o zaměstnanosti upravujícího tuto problematiku v podobě před 1. 1. 2018 byla po všech stránkách plně dostačující a pomáhala vytvářet vhodná pracovní uplatnění pro osoby se zdravotním postižením ve všech stupních invalidity. Vraťme se prosím k možnosti vymezovat chráněná pracovní místa v domácnostech alespoň pro osoby ve třetím stupni invalidity, aniž by to bylo podmíněno podmínkou provozovat zvláštní provozovnu, kde musí pracovat alespoň nadpoloviční většina zaměstnanců OZP. My, prověření zaměstnavatelé, se můžeme maximálně snažit vytvářet vhodné a pro společnost přínosné pracovní pozice pro lidi s těžkým pohybovým omezením přímo v jejich domácnostech, bez podpory MPSV to však nezvládneme…!
Jsem toho názoru, že než aby tady měl zůstat v platnosti zákon o zaměstnanosti v této novelizované podobě, která zhoršuje možnosti dostatečně vhodného pracovního uplatnění osob s nejtěžším zdravotním postižením, bylo by zrovna lépe, kdyby se celý systém podpory zvláštního chráněného trhu práce zrušil. Ušetřené finanční prostředky by se přesunuly do dostatečného navýšení invalidních důchodů, a to do výše, která by zohledňovala stupeň zdravotního postižení a schopnost uplatnění na volném trhu práce a zároveň by dostačovala na dosažení důstojného života, podle nároků zdravotního omezení. Navrhuji navýšení úměrně k výši průměrné hrubé mzdy, a to takto:
Invalidní důchody pro třetí stupeň invalidity = 50 % průměrné hrubé měsíční mzdy
invalidní důchody pro druhý stupeň invalidity = 37,5 % průměrné hrubé měsíční mzdy
invalidní důchody pro první stupeň invalidity = 25 % průměrné hrubé měsíční mzdy
Zkuste prosím zvážit i prosazení této možnosti řešení nastávající krize lidí se zdravotním postižením. Děkuji Vám a Vašemu týmu za čas, který jste mně a této problematice věnovali a pevně věřím ve vaší moudrou správu resortu MPSV, který má tak obrovský vliv na kvalitu životů občanů naší republiky! V této souvislosti si vás dovoluji upozornit, že jakožto veřejně prospěšná organizace si vyhrazujeme právo zveřejnit naší vzájemnou korespondenci na našich internetových stránkách. Veřejnost má právo na to, aby znala postoje veřejně činných volených zástupců. S důvěrou očekáváme Vaší kladnou reakci na tuto naši námitku a podnět. Děkujeme.
S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého za spolek
Pavel Badač
člen Rady spolku
ODPOVĚĎ Z MPSV ZE DNE 23.02.2018
Odpověď z MPSV ze dne 23.02.2018.pdf
06.03.2018
NAŠE REAKCE NA ODPOVĚĎ Z MPSV ZE DNE 23.02.2018
DATUM: 6. března 2018
Doplnění připomínek k novelizovanému zákonu o zaměstnanosti – úpravě chráněného trhu práce
Vážená paní magistro,
děkujeme za Vaší odpověď na naší námitku k novelizovanému zákonu o zaměstnanosti. Dovolte prosím ještě ve stručnosti naší reakci.
Vážíme si toho a děkujeme za to, že patříme k těm, kterým byla doposud udělená výjimečná výjimka a byla pro naše zaměstnance OZP vymezená pracovní místa v jejich domácnostech, aniž bychom měli externí pracoviště. Samozřejmě i v našem případě bylo ze strany Úřadu práce vše a důkladně prověřeno a bylo zjištěno, že přidělená práce našim zaměstnancům maximálně vyhovuje z hlediska jejich profesních i zdravotních možností, má patřičný efekt na sociální integraci těchto osob a touto svou zaměstnaneckou činností se podílejí na vytváření veřejně prospěšného blaha, v našem případě pro ty nejpotřebnější a nejslabší skupiny naší společnosti. To je neoddiskutovatelným přínosem a vytvářením potřebných služeb, které však jakožto neziskový sektor nenabízíme k prodeji. Finanční prostředky na zajištění těchto služeb čerpáme z darů veřejnosti, fyzických a právnických osob.
Z uvedeného lze tedy jistě vypozorovat, že má smysl posuzovat možné situace i na chráněném trhu práce individuálně a zachovat udělování výjimek z podmínky zaměstnávání nadpoloviční většiny zaměstnanců OZP na pracovištích zaměstnavatele. Jinak přijde spousta lidí zbytečně o práci. V našem případě se jedná o pět těchto zaměstnanců, lidí ve třetím stupni invalidity, z nichž jsou čtyři těžce imobilní. Tito ztratí smysluplné zaměstnání, kterým vytvářejí potřebné hodnoty pro společnost, s kterou díky této práci zůstávají i více v kontaktu, a to prostřednictvím telekomunikačních technologií. Zřizovat pro nás zvláštní pracoviště je zbytečné, protože je pro tyto těžce se pohybující lidi příliš složité a vyčerpávající někam cestovat, byť i nepravidelně. K tomuto je jistě nutit nebudeme.
K sociálnímu začleňování těžce pohybově postižených zaměstnanců do kolektivu se zamysleme nad tím, kolik z těchto osob vlastně ve skutečnosti o tohle stojí na prvním místě?
Myslíme si, že většina z nich má v životě jiné priority. A to jistě nejdříve se co nejsamostatněji postarat o svou osobu, což obnáší dodržovat pravidelný režim včetně adekvátní rehabilitace i odpočinku. Tohle všechno zabere těmto lidem s handicapem nesrovnatelně více času než lidem bez postižení. A stojí je to nemalé úsilí, z něhož jsou patřičně unavení. Po tomto někam pravidelně, nebo i jen občas, cestovat za začleňováním se do pracovního kolektivu, je pro ně pak jedna z posledních tužeb. Někdy mají totiž co dělat, aby zvládli své pracovní povinnosti i ze svého domova. Čas a energii, pokud nějaké ušetří, poté jistě raději věnují své rodině nebo svým koníčkům.
Nejlepší by proto bylo, pokud by pro tyto lidi s nejtěžším pohybovým postižením zůstala zachována dostatečná dostupnost obou možností. Tedy, jak podpora vhodných pracovních příležitostí vytvářených v jejich domovech, tak pro ty zdatnější a po pravidelné společnosti toužících i podpora jejich zaměstnávání na pracovištích zaměstnavatele. S novelizovaným zákonem o zaměstnanosti však akorát přijde mnoho potřebných lidí o práci, tedy i velmi důležitou část svého příjmu. Vhodných pracovních příležitosti z domova, kterých je pro tyto osoby již nyní nedostatek, totiž ještě více ubude. Dojíždět do zaměstnání většina z nich nebude moci, zůstanou tak nezaměstnaní a odkázání na nevysoký invalidní důchod, který vystačí tak tak na provoz domácnosti a na jejich zvýšené náklady v důsledku jejich handicapu. Svou sociální chudobou budou teprve vyloučení z dostatečného začleňování do společnosti, neboť bez podpory rodiny si nebudou moci, v případě ušetřené energie a touhy, dovolit někam vyrazit a zůstanou doma.
Vážená paní magistro, jak jsme již zmínili v předchozím podání, zaměstnavatelé se mohou z dobré vůle maximálně snažit vytvářet vhodné pracovní příležitosti v domácnostech osob s těžkým pohybovým postižením, bez podpory MPSV to však nezvládnou. Při zaměstnávání těchto lidí v jejich domácnostech vznikají zaměstnavatelům menší náklady na jejich zaměstnávání, než kdyby jim zadávali práci na externím pracovišti, stále však máme na mysli zaměstnance s výrazně omezenou pracovní výkonnosti, tedy lidi s nižší produktivitou zisku, v našem případě úspěšnosti získávání darovaných prostředků na dosahování našich projektů. Vždy tedy i v těchto případech bude muset být na místě podpora ze strany státu, byť by případně měla být i menší než dosavadní, řekněme například 65 % z celkově vynaložených nákladů na zaměstnávání OZP v domácnostech.
Každopádně bychom chtěli doporučit, aby se při průběžném vyhodnocování dopadů novely dotyčného zákona, MPSV a odborné týmy významně zaměřili na ukazatel poklesu zaměstnanosti lidí ve třetím stupni invalidity. Zde bude totiž podle našich předpokladů a obav největší propad.
Zmínil jsem za náš spolek již dostatečně naše argumenty, proč považujeme za nešťastnou novou právní úpravu chráněného trhu práce. Zejména pak podmínku zaměstnávat nadpoloviční většinu OZP na pracovištích zaměstnavatele. V příloze však ještě k celé záležitosti přikládáme i vyjádření našich členů a zaměstnanců, kterých se ztráta zaměstnání v jejich domácnosti přímo dotýká. Trochu nás mrzí, že se paní ministryně MPSV o tuto problematiku, která se týká velkého množství nejpotřebnějších členů naší společnosti, zřejmě nezajímá více osobně. Předešlé podání bylo adresováno přece jen zejména ji.
Každopádně i Vám děkujeme za čas, který jste nám věnovala, a přejeme vše dobré a pevné zdraví!
S přátelským pozdravem za spolek
Pavel Badač
člen Rady spolku
Doplnění připomínek k novelizovanému zákonu o zaměstnanosti.pdf
K ODPOVĚDI Z MPSV SE VYJÁDŘILA I PANÍ MARTINA, ČLENKA RADY A ZAMĚSTNANKYNĚ SPOLKU
DATUM: 6. března 2018
Vážená paní ministryně,
dne 28. 11. 2017 jsme se od pracovnice úřadu práce v Novém Jičíně dozvěděli, že v roce 2018 vstoupí v platnost novela zákona o zaměstnávání OZP, která podstatně zpřísňuje podmínky pro získání příspěvku na mzdy ve firmách, jež zaměstnávají více jak 50% OZP.
Změna se týká výše odvedených tržeb, ale také toho, že určité procento zaměstnanců, musí docházet do zaměstnání – není možné zaměstnávat osoby se zdravotním postižením pouze z domova. Představuje to pro nás dost závažný problém… Jsme nezisková organizace www. spolekfreewill.cz, která zaměstnává 5 osob se zdravotním postižením a všichni pracujeme z domova, protože docházet do zaměstnání by pro nás bylo po všech stránkách náročné. Jsme každý z jiné části republiky, ale díky internetu a technice pracujeme, jako jeden celek a snad si mohu dovolit říci, že děláme dobré věci.
Sama jsem ve spolku zaměstnána od 1.5. 2017 a administrativní a jiné záležitosti ohledně vymezení chráněného pracovního místa byli dost náročné. Šance, že mi schválí pracovní místo z domova byla jen 20%, jak nás informovala úřednice z úřadu práce. Na rozhodnutí jsem čekala 4 měsíce, možná i déle a nyní se dovídám, že za pár měsíců o práci zase přijdu jen proto, že se zase zpřísnily podmínky. Chápu, že je to opatření kvůli podvodníkům, ale nikdo z nás nikomu nijak neublížil a nepodváděl, svoji práci všichni odvádíme poctivě a dobře, tak proč bychom měli být trestáni a proč bychom všichni měli přijít o možnost přivýdělku. Práce se nám zdravotně postiženým hledá velmi těžko a mám pocit, že podmínky jsou stále těžší a těžší, je přece jasné, že máme většinou pohybová nebo jiná omezení a proto je pro nás nemyslitelné, abychom do práce docházeli.
A není to jen o zaměstnání – práci jako takové, sama jsem se ještě zapojila do dobrovolnické činnosti (háčkování chobotniček pro miminka https://www.nedoklubko.cz/chobotnicky/) ,ve kterém se ale nebudu moci realizovat, pokud přijdu o zaměstnání, protože nebudu mít na materiál, který je na ně potřeba, rovněž budu muset omezit i své zájmy a záliby. Někteří ze zaměstnanců spolku jsou rovněž zapojeni do dobrovolnických činností, které jistě budou muset také omezit, ne-li úplně pozastavit, včetně svých zálib a koníčků.
Jistě je spousta jiných neziskových organizací, které mají podobný problém, pracují poctivě z domova a díky tomuto nařízení o práci přijdou, právě proto, že pracují z domova a firma nemá zaměstnance, kteří by docházeli do zaměstnání mimo domov. Nechystá se alespoň pro ně z těchto pravidel výjimka? Vždyť přece není těžké jednotlivé případy prověřit, respektive svojí činností již prověřeny jsou a udělit jim výjimku. Zaměstnanci jsou prověřeni také, myslím, že všichni jsme absolvovali domácí šetření v rámci vymezování chráněných pracovních míst. A jako neziskové organizace se bez příspěvků na mzdy neobejdeme.
Za sebe i za ostatní zaměstnance spolku musím říct, že jsme z celé situace velmi smutní. Práce nás velmi naplňuje a nejde o to, že bychom neměli čím vyplnit čas, spíše o to, že nám to přináší radost a prostředky k žití. Všichni zdravotně postižení mají zvýšené životní náklady a to že přijdeme o práci pro nás může být dost fatální. Navíc si myslíme, že tato podmínka, aby část zaměstnanců docházela mimo domov, nijak nezabrání podvodníkům, aby dál konali nekalou činnost. Novelizace chráněných pracovních míst a dotací se řeší stále dokola a myslím si, že co se týče podvodníků, moc se nezměnilo. Jen se nám ostatním neustále ztěžují podmínky pro zaměstnání. Možná by bylo daleko efektivnější, kdyby stát přerozdělil peníze, které investuje do dotací na mzdy přímo invalidním důchodcům nebo dal podvodníkům tvrdé pokuty a sankce klidně ve výši dotací, které od státu na invalidní osobu získal.
Předem děkujeme za odpověď
S pozdravem
Martina Kužmová
členka Rady spolku
Dopis MPSV členky Rady a zaměstnankyně spolku FREE WILL p. Martiny Kužmové.pdf
DATUM: 6. března 2018
Důvody, proč by se měla práce z domova zanechat v podobě jaké byla před novelizací zákona:
- v odpovědi na náš dopis zmiňujete socializaci, pro řadu z nás je však práce z domova jedinou možnosti, jak se uplatnit a socializovat v rámci svých možností… Úpravou zákona mnohým znemožníte i toto.
- Rozhodnutí o tom, zda postižení chtějí pracovat z domova nebo ve firmě byste měli nechat přímo na nich, ať si mohou vybrat. Tito lidé moc dobře vědí, kde mají svoje možnosti. Kdo chce a může, ať pracuje ve firmě, kdo nemůže nebo nepotřebuje pracovat v kolektivu, ať pracuje doma. Handicapovaní jsou dost inteligentní na to, aby si o tomto rozhodli.
- Nevidíme důvod k tomu, aby práce z domova byla natolik omezovaná právě ve skupině, kde je nanejvýš potřebná a proč by právě v této skupině měla být výjimkou. Dle našeho názoru by měla zůstat součástí zákona bez omezení 50% na 50%. Tak jako tak je každé schvalované místo důkladně prověřováno úřadem práce.
- S podmínkou 50% na 50% sice možnost práce z domova zůstává, ovšem faktem je, že nabídky práce z domova, zvláště z chráněných dílen stejně nejsou. To víme z vlastní dlouhodobé zkušennosti. Úpravou tohoto zákona mnoho lidí o práci příjde a nebudou moci najít místo a nebo ho za těchto podmínek ani hledat nebudou, protože je pro ně problém docházet do zaměstnání.
- Pro mnohé z nás je přesun do práce natolik namáhavý, že se pak z únavy po přesunu můžeme těžko soustředit na práci. Navíc se mnohým z nás lépe soustředí v klidu domova a můžeme si kdykoli odpočinout v průběhu práce, třeba si lehnout.
- Úpravou zákona všechny handicapované vlastně nutíte k tomu, aby pracovali v chráněných dílnách, protože pracovní příležitosti u menších firem zaniknou.
- Nová pracovní místa nebudou vznikat, protože jste mimo jiné určili podmínku, že zaměstnavatelé mohou čerpat dotace na mzdy až po jednom roce zaměstnávání 0ZP.
- Dále v dopise uvádíte, že budete během roku zkoumat, jaký tato novelizace měla dopad. Jistě ale nezjistíte, kolik lidí tímto přišlo o práci a ocitlo se v tíživé životní situaci, vzhledem k tomu, že handicapovaní mají zvýšené životní náklady.
Martina Kužmová
členka Rady spolku
A PŘIPOMÍNKU S OBAVOU ZE ZTRÁTY ZAMĚSTNÁNÍ TAKÉ NAPSALA PANÍ KATEŘINA, ZAMĚSTNANKYNĚ SPOLKU
Připomínka k novelizovanému zákonu o zaměstnanosti – úpravě chráněného trhu práce
Jmenuji se Kateřina Kociánová a pracuji ve spolku FREE WILL jako administrátorka internetového projektu NEBE NA ZEMI. Když jsem tuto práci získala, byla jsem velmi ráda. Jsem tělesně postižená (spastická kvadruparéza) a pobírám plný invalidní důchod. V rámci svého postižení ani nemohu být vedena jako uchazečka o práci na úřadu práce. Přesto všechno mám zájem pracovat a tímto způsobem se realizovat. Pocházím z prostředí, kde chodit do práce je normální a nechci jen čekat, kdy přijde důchod.
V rámci jednoho předchozího projektu se mi před časem podařilo u jiného zaměstnavatele práci získat, ale zjistila jsem, že mi mé postižení neumožňuje denně do práce docházet. Můj zdravotní stav je takový, že každý den je úplně jiný. Někdy je vše v pořádku a mohu, sice s potížemi, chodit, jindy se můj stav bez předchozího varování prudce změní a nemohu chodit vůbec. Proto mi práce, kterou jsem získala přes spolek FREE WILL, vyhovuje. Pracuji v době, kdy jsem práce schopna.
I když pracuji doma u počítače, umožňuje mi to neustále se rozvíjet. Nemyslím si, že když chce člověk pracovat z domova, vyčleňuje se ze společnosti. Dle mého soudu je pro lidi s podobným postižením důležité, že nějakou práci získají. Nechtějí být odkázáni pouze na důchod, ale vlastními silami si nějaké finanční prostředky opatřit.
Spolek FREE WILL je nezisková organizace zabývající se službou veřejnosti. Mimo jiné např. získává z darů jednotlivců, nadací a obchodních společností finanční prostředky na zdravotní pomůcky, které poskytuje potřebným občanům, protože ze státních nebo svých prostředků si tyto pomůcky pořídit nemohli. Tím, že novela zákona omezí další činnost našeho spolku, bude také připraveno o možnost přivýdělku pět lidí s těžkým pohybovým postižením. Stát ale nepřipouští situaci, že existuje početná skupina lidí, kteří nemohou pravidelně do práce chodit, ale přesto pracovat chtějí. Novela zákona jim tuto možnost velmi omezí. Má tedy MPSV v záloze jinou variantu, jak takto hendikepovaným lidem pomoci?
5. března 2018
Kateřina Kociánová
742 21 Kopřivnice
Připomínka k novelizovanému zákonu o zaměstnanosti.pdf
ODPOVĚĎ Z MPSV ZE DNE 04.04.2018
Odpověď z MPSV ze dne 4. dubna 2018.pdf
Děkujeme za váš zájem a rádi přijmeme vaše návrhy toho,
na co konkrétně je dobré příslušné instituce nebo osoby s rozhodujícími pravomocemi písemně upozornit.
Kontaktujte nás prosím, uděláme, co bude v našich silách.